Tento příklad řeší velice podobnou úlohu jako příklad minulý, ale využívá jiné prostředky. Opět generuje pulsy na Y0 o délce R1 s periodou R0. Obě hodnoty jsou v sekundách.
V síti N3 se stejně jako v minulém příkladu inicializují hodnoty R0 a R1 po startu programu. Po spuštění tedy bude program generovat pulsy 10 sekund s periodou 20 sekund.
V síti N5 je sekundový časovač T200, který se povoluje svým vlastním negativním výstupem. Je-li tedy v počítacím registru T200 hodnota menší než R0, je výstupní bit T200 v log. 0. Negací tohoto bitu (B kontakt, normálně zapnutý kontakt) je povoleno časování T200. Po dočasování na hodnotu R0 se bit nastaví na log. 1 a B kontakt T200 (negace) deaktivuje tj. zastaví a vynuluje časovač T200. To v příštím programovém cyklu způsobí vynulování výstupního bitu T200 a opětné spuštění časovače. Síť N5 tedy obsahuje časovač, který periodicky časuje od 0 do hodnoty R0 a pak se vynuluje a opět časuje do R0. Výstupní bit časovače je trvale v log. 0, pouze na konci periody se nastaví na jeden programový cyklus na log. 1.
V síti N6 se pak jen porovná stav časovače s hodnotou v R1 (délka pulsu) a podle výsledky se nastaví pomocný bit M0. Ten se pak v síti N8 přepíše na výstup Y0.
Příloha: Příklad časovače 4
Nejnovější komentáře